XI. Vilémovická 120 2017

Otvírák melechovské série – Vilémovická 120 – je tady a svým již 11. ročníkem rozčeří doposud relativně klidné závodnické „vody“ v bližším okolí. Závod podobného formátu se jede týden před, humpolecko – vystrkovské formace zde trhají kořeny a nestačí jen na domácí borce z Bakus teamu. I dnes jsou na startu, Libor Voplakal jede s Pavlem Prokopem a dnes už zdatný junior Matouš Prokůpek s pelhřimovským Josefem Kuklou. Ze známých tváří tu nechybí Jirka Beránek s Petrem Miláčkem, Franta Tichý s bikerem Jindrou Procházkou, loňského vítěze Honzu Smrčku si do dvojice tentokrát „vylosoval“ Pepa Vítů, Šimon pro změnu vzal bráchu Jakuba. Po roční odmlce přijíždí i bratrské duo Marků, při minulém představení dojeli 9. Vystrkovský Koubeček tvoří úderné duo s rok od roku výkonějším Lubošem Novákem, další už čistě „tmavomodrá“ formace Víťa Prokůpek s Láďou Jarošem. Ledečáci se nezůstávají pozadu a posílají do boje hned dva tandemy – za „áčko“ Jarda Sekot s Tomášem Vávrou, za „béčko“ pak Vláďa Trýb s Tomášem Dvořákem. Já měl jet s Ondrou Pajerem, ale vlivem jeho zranění nakonec musí ostřílený borec účast odvolat, a tak si závod střihnu sólo neb na blind nikdo nepřijel. Největší konkurence je letos asi v „mixech“ - několikanásobný vítěz Tomáš Stuna si závod střihne se svou ženou Alžbětou, Pepa Vítů stejně jako vloni s Šárkou Čejkovou, Sandra Pytlíková přijela s Romanem Kocúrkem. Ještě v týdnu počasí úplná rychta, sněží a teploty s bídou kolem 5, na závod zaplať šmoula krásných 12 a slunce. I ty přívaly vody ve všech formách si les celkem přechroupal, po dlouhé době opět alespoň náznak vody v potoce před cílem.

            Zahřívací kolo s klukama z týmu, sjezdy po kořenech to bude chtít krapýtek zvolna, oba potoky se na pohůdku jezdí / skáčí, sjezd před cílem je také kupodivu jetelný bez cirkusových vystoupení. Prostor startu tlačenka, beru něco mezi první a druhou řadou. 14.hodina odbouchnuto a jde se na věc. Opět napoprvé nezacvaknu, být na „svěťáku“, tak můžu zacouvat rovnou k wapce a ke sprchám, tady je na nápravu móooře času. Nějaký rok to člověk jezdí, tak už ví, že asfaltový kopec rozhodně není nejlepší jet hned "na pozvracení". Hned z kraje se dělí perly od zrn a ty dále od plev, řekl bych, že vedu zrna, ale není čas na nějaké rozkoukávání. Sjezd po kořenech kupodivu spíš dojíždím borce vepředu, u napojení na cestu dychtivý dav „týmových dvojek“ kouká, jak si vedou jejich parťáci, já vyhlížím marně…Nájezd do lesní pěšinky, přede mnou to hobluje nějaký týpek, drží si na můj vkus hodně komfortní tempo, ale před ním i za námi štrúdl, tak nespěchám, rubnu ho až těsně před vrcholem. Na dohled Jindra Procházka – lehce procedil ze skupiny „perel“, sjezd ouvozem úplně v rudé tmě, dole přes rukáv a jdu po něm. V hlavě si říkám, že to Jindrovi vůbec nechutná a že ještě než se vrátíme do terénu, tak si ho namáznu, ale zlaté oči – Jindřich houkne do kotelny a když mizí mezi stromky do sjezdu, už má dobré 3 koňské délky náskok (i s povozem). Ještě kouknu za sebe, peloton vlčáků na zadním plášti. Sjezd, dole loupnout pilu a vstříc nejkekelovatější části – na lesní cestě je to nasáklé, úplně to tam do kopce nejede, natož neletí, nahoře kolem pařezu, za sebou cítím Koubečka. Cesta k odbočce k potoku hodně ke 40km/h, tam už zvolna, jump přes pana potoka a na cestu. Tady to mám rád, navíc malá děcka tam fandí kolem stromů, naložit co to jde, zalehnout a valí se. A ejhle, Koubečkovi lítají špony od řetězu a jde přese mě. Zahákuju ho, rve to teda chlapec zle, cesta jde přes mírný hrbek, tam trochu vracím úder a beru si pozici zpět. Sešup mezi stromy bereme spíš na jistotu, dole před potokem tě mají kořeny tendenci rozkušnit o strom, první kolo je korýtko ještě dobré, tak projíždíme bez větších alotrií. Pomalu příprava na závěr, přivážím to těsně před Koubečkem, ale tak o chlupy na nohou, za námi pak seřádkovaní Libor s Petr Miláčkem. Prémii za první kolo bere ve špurtu Pepa Vítů před Tomášem Stunou v čase 10:02, vloni za sucha to byli kluci schopní stlačit pod 10 minut.

Pokračuju plynule do dalšího kola, ovšem diametrálně odlišným tempem, nohy jak konve na mlíko, plíce totálně na prach spálené, teď už to bude jen o vydatném tréninku. Ještě mě tedy motivuje nechat za sebou naše „béčko“ (Tomeso a Vláďa), takže úplný zevlink to není, do 5.kola lze ještě mluvit o nějaké síle v nohách, pak už to je to o setrvačnosti, pomalu mi ale dochází, že to i tak vyjde na nemilých 9 okruhů, v 8. už jsem vyndaný jak angrešt, gel bez účinku, na kašpárka už jedu skoro i asfalťák. Tomeso s Vlaďanem nikde, ovšem srabácky to v čase 1:54:33 balím a jdu se svalit do cíle, kluci i přes Vláďovu enormní snahu dojet po limitu vyjíždí do 9. kola a jdou v pořadí přese mě.

Mnohem zajímavější byl průběh na čele mezi zmíněnými „perlami“. První kolo vyhráli kluci z mixů, avšak pak se boj na čele ustálil – o nejvyšší příčky se přetahovali bratři Vítů a Markové, přičemž druzí jmenovaní si zásadnější náskok vybudovali ve 4. kole a ten pak i přes mocnou snahu zkušenějšího Šimona udrželi. Boj o bronzovou příčku se nejprve odehrával mezi 3 dvojicemi, avšak záhy Bery s Petrem „vycouvali“ a zbyli „staří“ proti „mladým“. Franta s Jindrou nejprve tahali za kratší konec, avšak konzistentním výkonem se na mlaďáky dotáhli a rozhodující byl 8. úsek, kdy si Franta skoro zamotal nohy a přivezl už znatelný náskok. Jindra toho měl v souboji s Pepou Kuklou plné kecky, zvláště pa prý táhlá cesta před cílem byla v háku za mladším soupeřem nepěkná chuťovka a Jindra si prý několikrát "na Romana" vystoupil.

Vítězství tedy s minutovým náskokem a 11 koly berou bratři Honza a Pepa Markové, kteří si od posledního 9. místa značně polepšili. Druzí další bratři – Šimon a Kuba Vítů taktéž s 11 rundami a bronzovou příčku si jako jediní nebratři vyjeli Franta Tichý s Jindrou Procházkou, kteří přijeli již o 5 minut později. Těsně pod bednou končí po úžasném výkonu mlaďáci Pepa Kukla a Matouš Prokůpek – Matouše bych nazval skokanem tohoto ročníku, od poslední návštěvy v r.2015 si polepšil o 23 míst a o 4:30 min v nejlepším kole. Pomyslné pódium uzavírájí 5. příčkou „pohároví adepti“ řekl bych nejpohárovější – Jirka Beránek s Petrem Miláčkem. 6. místo pro Libora Voplakala s Pavlem Prokopem – Libor svým dosaženým časem naznačil, že mu to na biku chutná čím dál víc a je nutno s ním počítat. Sedmí dorazili Pepa Vítů s Honzou Smrčkou, osmí Koubeček s Lubošem Novákem – Koubeček po závodě prozradil, že si víc než slušně pojezdil na Mallorce a jako eliťáci jel závod skoro„z plného tréninku“, takže do úniku na Kolem Melechova jasná volba. 9. místo bere první z kategorie mix – Pepa Vítů s Šárkou Čejkovou a zopakovali tím svůj loňský triumf, navíc Pepa stanovil etalon pro rozdělení bodů do Poháru podle nejrychleji zajetého kola. Top 10 uzavírá Josef Stuna s Liborem Teclem, kteří vítězí v kategorii M50+.

I přes menší účast vlivem počasí výkony více než kvalitní, Pepa Vítů nám svým "proletěným" nejrychlejším okruhem moc bodů do Poháru nedopřál, ale nevadí - v půlce července pokračujeme silniční klasikou Kolem Melechova, kde už budou všichni rozzávodění až hanba. Do té doby na poladění času a prostoru až až. Tak naviděnou a ať to lítá.

Vedrem rozpálená Vysočina přivítala do 11. ročníku cyklistického závodu Kolem Melechova rekordní počet 82 účastníků. Kromě teploty ztrpčoval úsilí závodníků i vítr a opravdu pořádná nálož téměř 1150 nastoupaných metrů na celkové délce trasy 67,5 km. Klobouk dolů před výkony vítězů v jednotlivých kategoriích a všemi, kterým se podařilo závod dokončit v časovém limitu. Absolutním vítězem se stal Jaroslav Sláma z Vysočina Cycling Teamu v čase 1:54:03, který startoval v kategorii mužů do 40 let.V kategorii mužů 40-50 let se na prvním místě umístil Marcel Kachlíř z týmu Highlandersport HB v čase 1:55:19 a v kategorii mužů 50-60 let obsadil první místo Vladislav Rychetský v čase 1:57:55. V ženách byla nejlepší Anna Kolářová z týmu Velosport Valenta, která na trase 57,5 km dosáhla času 2:01:21. Na stejné trase soutěžili i junioři a nejlepší z nich Jiří Virgl z týmu Vysočina Cycling dojel s časem 1:54:04.

11. ročník cyklistického závodu Kolem Melechova se vydařil. Těšil se vysoké účasti závodníků, zájmu příznivců cyklistiky na trase a hlavně sportovní výsledky závodníků, kteří se umístili v kategoriích na předních místech mají vysokou hodnotu.

Nezbývá než poděkovat sponzorům za podporu závodu a tešit se na další závody zařazené do Poháru Melechova.

Josef Jukl – ředitel závodu

KOLEM MELECHOVA 2015 VYHRÁL PAVEL VLČEK

A je to za námi. Ptáte se co? Cyklisté a přátelé cyklistiky vědí, že za sebou máme 12. ročník cyklistického závodu Kolem Melechova 2015, který se konal v neděli 19/07/2015. Pro tento den slibovala předpověď počasí Vysočině polojasno až jasno, až extrémní teploty a možnost intenzivních bouřek. Dopravu na místo startu komplikovaly uzavírky silnic. Nic z toho však neodradilo téměř osmdesátku závodníků, kteří se rozhodli změřit si síly na okruzích kolem vrchu Melechov.  Depo na návsi malé obce Meziklasí a vyhrazené prostory pro parkování vozidel se začaly plnit krátce po deváté hodině. Cyklistické speciály opouštějí střešní nosiče a kabiny aut, depo je najednou plné barevných dresů a kol. Presence díky online registraci přijímá a bez zdržení administruje přihlášky závodníků k účasti. Prostory depa na návsi jsou od komunikace odděleny zábranami a stejně tak jak okolní ploty je vše zaplněno reklamními bannery sponzorů závodu. Atmosféra napovídá, že zde půjde o něco velkého. Přesně v 11 hodin je odstartováno, zaváděcí vozidlo vede peloton z návsi směrem na Dolní Město a Rejčkov (607 m.n.m.) kde je na 8 kilometru vypsána vrchařská prémie. Peloton jede v této části závodu stále ještě relativně pohromadě, krátký spurt a vrchařskou prémii získává Tomáš Poslušný z teamu Vysočina cycling. Následující část trasy je charakteristická množstvím rychle se střídajících sjezdů a stoupání. Na 21 kilometru je vypsána prémie Veloservis, kterou po spurtu ze skupiny čítající zhruba deset závodníků získává Rosťa Krotký z teamu Vysočina cycling. Průjezd místem startu (Meziklasí) na 22 kilometru je z pohledu závodníků (i řidičů) technicky náročný, z pohledu diváků velmi atraktivní. V loňském roce zde několik závodníků přetáhlo oblouk a vylétlo za krajnici. I letos se jeden závodník stíhající čelo závodu dostal mimo komunikaci, situaci však zvládl bez pádu, plynule vjel zpět a za mohutného povzbuzování diváků pokračoval v dalším úsilí o dostižení čela závodu. Z pohledu pořadatelů bylo zásadní otázkou zajištění bezpečnosti v úseku Meziklasí-Dolní Město, kam je z důvodů celkové uzavírky přeložena doprava z komunikace Světlá n/S-Humpolec. To se nakonec podařilo jak při startu, průjezdu do druhého okruhu a nakonec i při vjezdu do cíle. Ten je však zatím daleko. Druhý okruh směruje závodníky do stoupání směrem na obec Kaliště. Čelo závodu se pohybuje průměrnou rychlostí   36-37 km/hod. V Kalištích se oddělují ženy a junioři. Zatímco kategorie mužů se spouští klesáním směrem k Humpolci, ženy a junioři se stáčí na Speřice, kde se opět napojí na hlavní trasu závodu. V části trasy z Humpolce pod zahrádecký kopec se do závodníků opírá slunce a občas i poryv protivětru. Směrník z křižovatky Zahrádka posléze sděloval, že když některé účastníky směroval do nájezdu na nejvýživnější stoupání na Podivický vrch, tak se ze skupinek ozývalo zhruba toto - "ne!!, tam fakt nejedu!!". Ale jeli a jeli opravdu výborně ve skupinkách ustanovených podle výkonnosti jednotlivých účastníků přičemž čelo závodu udržovalo průměrnou rychlost 36-37 km/hod. V Horách se trasa stočila opět směrem k vrchu Melechov a obci Horní Paseky. Pak již jen sjezd z Rejčkova k Dolnímu Městu a  směrování do cíle. Nejrychleji si s trasou závodu poradil Pavel Vlček z Veloservis teamu, který na zdolání 67 km potřeboval 1:50:13, druhý post získal v závěrečném spurtu Rosťa Krátký z Vysočiny Cyclingu před Tomášem Michalem z TJ Spartak Třebíč. Oba borci  ztratili na vítěze téměř minutu a půl. Po té do cíle přijíždějí jednotlivci i skupinky. Pod 2 hodiny se nakonec dostává 15 závodníků z kategorie mužů. V ženách si loňské vítězství zopakovala Anna Kolářová z Velosport Valenta Scott teamu 2:06:41 a v kategorii juniorů se nejlépe umístil Jan Marek ze stejného teamu v čase 1:49:43. Z tváří závodníků, kteří projeli cílem je vidět, že na trati odevzdali maximum možného. A teď k zajímavostem. Nejstarším účastníkem, který splnil časový limit, byl Jaromír Tomek z Veloservis teamu. Ten ke zdolání trasy 67 km potřeboval čas 2:06:16. Fakticky nejstarším účastníkem podniku však byl Jaroslav Pospíchal z Ivančic (rok narození 1945!), který sice časový limit nesplnil, ale v daných podmínkách absolvoval bez pomoci celou trasu závodu předepsanou pro kategorie mužů. Titul miss závodu KM 2015 získala Anna Kolářová. Pokud budeme hodnotit závod z pohledu týmů, pak nejúspěšnějším týmem byl Veloservis team H.Brod. Jeho závodníci získali 4 pořadí v kategoriích, jedno pořadí na prémii a z tohoto týmu je i absolutní vítěz závodu Kolem Melechova 2015.

 

Výsledky v kategoriích:

Muži nad 60 let:

Tomek Jaromír 2:06:16, Konvalina Petr 2:10:42, Pospíchal Jaroslav 4:06:03 (mimo limit)

Muži 50-60 let:

Peking Karel 1:57:17,Rychecký Vladislav 1:57:20, Prchal Pavel 2:00:36

Muži 40-50 let:

Halík Jaroslav 1:54:17, Běhounek Michal 1:57:17, Tichý František 1:59:05

Muži do 40 let:

Vlček pavel 1:50:13 (absolutní vítěz), Krotký Rostislav 1:51:39, Michal Tomáš 1:51:40

  

Ženy (kratší okruh):

Kolářová   Anna 2:06:41, Vermešová Ludmila 2:07:49, Zemanová Zuzana 2:11:18,

Junioři (kratší okruh):

Marek Jan 1:49:43, Trutna Jan 1:49:47, Fuk Pavel 1:50:55

 

Absolutním vítězem závodu Kolem Melechova 2015 a nositelem putovního poháru je do dalšího ročníku Pavel Vlček. Výsledky se započítávají a budou hodnoceny v rámci série závodů o Pohár Melechova (www.melechov.cz).

 

Co říci na závěr. Podnik si vydobyl své místo v amatérských cyklistických soutěžích a účastníky je hodnocen velmi kladně jak po stránce sportovní, tak i po stránce zajištění organizace a bezpečnosti. Nezbývá než poděkovat závodníkům za perfektně odvedený sportovní výkon, sponzorům za materiální podporu, organizačnímu týmu za uspořádání akce a Vysočině za dokonalou kulisu.

 

Nashledanou na některé další akci o Pohár Melechova nebo někde „na kole“.

 

Sponzoři závodu:

Kraj Vysočina

Obec Dolní Město

Pivovar Rebel Havlíčkův Brod

Veloservis Havlíčkův Brod

Restaurace Kozlovna Havlíčkův Brod

Catus Havlíčkův Brod

EMCO Praha

Sklárny Crystalite Světlá n/S

Bohemia Machine Světlá n/S

THB tiskárny Havlíčkův Brod

Amylon Havlíčkův Brod

Akademie Světlá n/S

Kukuřičný mlýn Mrzkovice

Pleas Havlíčkův Brod

Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod

 

 

autor: Josef Jukl - ředitel závodu

Kyjovská 3185, Havlíčkův Brod PSČ 580 01
telefon: 602665837
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Další články...

  1. KM12 ZPRÁVA POŘADATELE